Kompost je organický prostředek pro zlepšení půdy obsahující stabilizované organické látky a rostlinné živiny získaný řízeným biologickým rozkladem směsi rostlinných zbytků a příměsi půdy.
Náš vlastní kompost je to nejcennější, co na zahradě máme. Umožňuje zmenšit objem organického odpadu až o 4/5. Víme, co do vlastního kompostu dáváme, a tím můžeme výrazně omezit šíření chorob a škůdců.
+ zadržení a postupné pomalé uvolňování vody
+ zlepšení zasakování vody a zvýšení sorpční kapacity půdy
+ doplňování zásob podzemní vody
+ brání vodní erozi a odnosu nejúrodnější části půdy do vodotečí či kanalizace
+ čištění vody a udržení čistoty vodních toků
+ zvyšuje úrodnost půdy a působí proti vymývání živin
+ zlepšuje provzdušnění půdy a podporuje její lepší zpracovatelnost
+ podporuje zdravý růst rostlin bez použití umělých hnojiv
+ podporuje zvýšení biodiverzity rostlin i živočichů
+ zvyšuje dostupnost potravy pro ptactvo na zahradě
+ snižuje náklady na odvoz a likvidaci organického odpadu
+ snižuje objem komunálního odpadu
+ snižuje náklady na zálivkovou vodu
Základem péče o půdu v zahradě je kompostování. Na žádné zahrádce by neměl chybět kompost. A je úplně jedno, jestli je to plastový kompostér, který jsme získali od obce, nebo jsme si jej vytvořili vlastnoručně ze dřeva či proutí. Nejdůležitější je, že skoro všechen organický odpad, který vyprodukuje zejména naše kuchyně, nekončí v popelnici, ale za pomoci rozkladačů (hub, mikroorganismů i žížal) se mění na humus, kterým obohatíme své záhonky.
Kompost či kompostér nemusí být pro celou zahradu jeden veliký, naopak je výhodnější mít objemově menší kompostéry na více místech zahrady, v místech, kde odpad vzniká (zeleninová zahrádka, ovocný sad, bylinková zahrádka blízko kuchyně apod.) Komposty s různým složením dozrávají v různém časovém horizontu a tak je vždy k dispozici materiál v různém stupni rozkladu, ať pro zakládání vyvýšených záhonů nebo pro badatelskou výuku.
Nejvhodnější je tříkomorový kompostér, kde v jedné části je již zralý kompost, který po prosetí používáme rovnou do záhonů. V druhé části je organická hmota z předchozí sezóny, kde je možné i vhodné pěstovat dýně, které odčerpají přebytečný dusík a svými listy brání vyschnutí tvořícího se kompostu. Třetí část slouží k ukládání aktuálního organického odpadu v dané sezóně. Velikostí mohou být k sobě díly v poměru 3 : 2 : 1, protože rozkladem organický materiál ztrácí na objemu a poslední díl hotového kompostu zabere objemově tak ¼ původního objemu čerstvého organického odpadu, který se sbírá postupně po celou sezónu.
Čím častěji se organický materiál převrstvuje, provzdušňuje, zvlhčuje a homogenizuje, tím dříve je kompost zralý. Při intenzivní péči je rychlokompost použitelný již za šest týdnů.
Nevhodné umístění na přímém slunci – organický materiál se nerozkládá, ale schne.
Nevhodné umístění s ohledem na velké vzdálenosti transportu organického materiálu na kompost a hotového kompostu zpět na záhony.
Nevhodné umístění se špatným přístupem brání snadné manipulaci s kompostem zejména při přehazování.
Kompostér by neměl mít dno, aby půdní organismy měly volný přístup k rozkládající se hmotě.
Příliš mnoho materiálu jednoho druhu (listí, posečená tráva…), a tím špatné vrstvení. Je potřeba prokládat suché materiály těmi, co obsahují hodně vody. Jednotlivé vrstvy by měly mít tloušťku 5 až 10 cm. Pokud nemůžeme zajistit toto střídání, je potřeba jako mezivrstvu vkládat zeminu, stačí 1 až 2 centimetry méně kvalitní půdy nebo použitý substrát z květináčů a truhlíků.
Do kompostu nepatří rostliny nemocné, plesnivé zbytky, vařené potraviny, léky, chemikálie, barvy, oleje či pohonné hmoty.
