Co to znamená, že se na Zemi mění klima? Někde je výrazně tepleji, jinde (a to se nás netýká) chladněji, čekají nás častější extrémy v podobě vysokých teplot, nebo silných mrazů a změny v rozložení srážek. V následujících letech také očekáváme náhlé silné větry, období sucha a požárů, nebo naopak zvýšených průtoků a záplav. Na to všechno musíme reagovat změnami ve využívání krajiny. Je třeba ochlazovat města, zadržovat vodu, pracovat úplně jinak s půdou, s lesy, zemědělskou krajinou i se zahradou.
Školní zahrada může být modelovým stanovištěm, kde se s těmito změnami dokážeme vypořádat. A právě proto jsme připravili publikaci o tom, jak v zahradě udržet vodu, jak pracovat s deštěm (i přívalovým), a jak si poradit naopak s nedostatkem vody. Očekávejme, že pitné vody nebude vždy tolik, abychom s ní mohli ještě navíc zalévat zahrady. Bude se využívat dešťovka a tzv. šedá voda.
Protože čekáme vedra a sucha, školní zahrada by měla být co nejvíce stinná. Horko nás bude častěji vyhánět z budov. Školní zahrada, přilehlý park a příměstský les budou na jaře a v létě pro výuku mnohem příjemnější stanoviště. Učit se bude nejlépe pod chladícími stromy nebo poblíž keřů a zahradní divočiny.
Školní zahrada může být centrem biodiverzity. Krajinu máme poničenou chemií a eutrofizací, zemědělská výroba je závislá na pesticidech a umělých hnojivech (byť by být nemusela). A naše zahrada by měla být důkazem, že to jde jinak. Zaměřme se na půdu a na její schopnost vázat živiny a vodu. Na rozmanitost života – ve vysoké trávě, trouchnivém dřevě, mokřadu, divočině a v korunách stromů…
Školní zahrada není plocha, kterou je potřeba vyždímat a ekonomicky zhodnotit (tak jako se dneska drancuje orná půda, lesy nebo rybníky), ale prostor, kde můžeme modelovat zdravou krajinu, sbírat příklady dobré praxe a učit naše žáky, jak o prostředí kolem sebe správně pečovat. Jak domýšlet následky našich rozhodnutí a činů s ohledem na snižování naší uhlíkové stopy a podpory ekosystémových služeb naší zahrady.
A hlavně: školní zahrada je místem, kde se má učit. Kde jinde vidět zákonitosti a zázraky, se kterými příroda pracuje? Kde jinde sledovat, jak funguje počasí a klima? Kde se dá demonstrovat evaporace, albedo, latentní teplo? Kde se dá ukázat, jak významné jsou rostliny a zejména dřeviny pro vázání uhlíku a malý vodní cyklus…
Proto přicházíme s příručkou, která se může stát rukojetí učitele, jenž pečuje o školní zahradu, školníka, ředitele, ale i žáků, kteří na úpravách zahrady mohou participovat nejen jako pracovní síla, ale i jako ti, kteří zahradu plánují a tvoří.
První část publikace je věnována vlastní zahradě, novým prvkům, které akcentují klimatické změny, počítají s tropickými teplotami i nedostatkem nebo nadbytkem srážek. Budeme se zabývat adaptací zahrady na změny klimatu, ale budeme hledat i mitigační funkce, které pomáhají změny zmírnit, jako jsou vzrostlé stromy, mrtvé dřevo nebo biouhel. Doporučíme netradiční koncept kapesního lesíku, který může stát v téměř každé zahradě, zaměříme se na šetrné zalévání, mulčování a na druhy, které by měly extrémní změny teplot vydržet.
Druhá část publikace je určena především pro učitele předmětů, zvláště fyziky, přírodopisu nebo zeměpisu. Nabízí lekce na téma klimatu a klimatické změny, které se učí nejlépe právě v zahradě, a to s využitím klimatických prvků zahrady, demonstračních ploch a objektů, ale i neotřelých metod. Většina příkladů a lekcí je pojata badatelsky, prožitkově nebo s využitím zkušenostního učení.
Uvědomujeme si, že klimatické vzdělávání je něco nového, co třeba nenajdete v aktuálním RVP, ale jsme si jistí jeho naléhavostí. Je podstatné pro pochopení toho, jak planeta funguje, jak ji ovlivňujeme a jak máme své chování měnit. A svůj přístup ke krajině, energiím, společnosti a dosavadnímu ekonomickému systému (který je závislý na stoupající produkci) musíme změnit velice rychle.
Publikaci dostáváte v elektronické verzi. Je psána rychlou rukou na letních táborech a v přestávkách mezi zahradničením. Příručku budeme doplňovat, upravovat a aktualizovat, protože trendy ve výuce i v klimatickém zahradničení se mění velmi rychle.
Těšíme se, že právě vaše školní zahrada bude mezi prvními vlaštovkami v moderním přístupu nejen k zahradě jako takové, ale i v klimatické výuce.
Dana Křivánková (za zahradničení) a Martin Kříž (za klimatickou výuku)
2 – Zadržení vody pomocí modelace terénu
28 – Proklimatická péče o zahradu / Péče o zahradu příznivá klimatu
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
